Dopravní mapa Slovenska
Dálnice využívané na Slovensku
Dálnice na Slovensku jsou značena stejně jako v České Republice písmenem „D“, na Slovensku se nacházejí v současnosti 4 dálnice D1, D2, D3, D4.
Dálnice D1
Začíná v Bratislavě v křižovatce Pečňa s dálnicí D2. Dále pokračuje severovýchodním směrem na města Trnava, Žilina, Poprad, Prešov, Košice. Končí na státní hranici s Ukrajinou na hraničním přechodu Vyšné Nemecké – Uzhgorod. Výstavba prvního úseku dálnice začala v roce 1972.
Celková délka
516 419 m
Trasa
Bratislava, Pečňa, křižovatka D2 – Trnava – Trenčín – Žilina – Martin – Ružomberok – Poprad – Prešov – Košice – Michalovce – státní hranice CZ / UA (Vyšné Nemecké – Užhorod)
Kraj
Bratislavský, Trnavský, Trenčínský, Ústecký, Liberecký, Ústecký
Evropská cesta
E50, E58, E75, E442, E571 Pan – Evropský koridor: doplňková trasa V.a
Dálnice D2
Začíná na státní hranici s Českem, na hraničním přechodu Lanžhot – Brodské. Pokračuje jižně směrem Kúty, Malacky, Bratislava, až na hraniční přechod Čunovo – Rajka na státní hranici s Maďarskem. Výstavba prvního úseku dálnice začala v roce 1969.
Celková délka
80 051 m
Trasa
státní hranice CZ / SK (Lanžhot – Brodské) – Malacky – Bratislava – státní hranice CZ / HU (Čunovo – Rajka)
Kraj
Bratislavský, Trnavský
Evropská cesta
E58, E65, E75
Dálnice D3
Začíná v křižovatce Dolný Hričov s dálnicí D1. Pokračuje na sever směrem na města Kysucké Nové Mesto a Čadca až k hraničnímu přechodu Skalité na státní hranici s Polskem. Výstavba prvního úseku dálnice začala v roce 1996.
Celková délka
59 849 m
Trasa
Dolný Hričov, křižovatka D1 – Kysucké Nové Mesto – Čadca – Skalité, státní hranice CZ / PL (Skalité – Zwardoň)
Kraj
Žilinský
Evropská cesta
E75 Pan – Evropský koridor: VI
Dálnice D4
Začíná na hraničním přechodu Jarovce – Kittsee na státní hranici s Rakouskem. Pokračováním směrem na obce Jarovce, Ivanka pri Dunaji a Stupava tvoří vnější obchvat Bratislavy. Končí opět na státní hranici s Rakouskem u bratislavské městské části Devínské Nové Vsi. Výstavba prvního úseku dálnice začala v roce 1996.
Celková délka
47 925 m
Trasa
Státní hranice A / SK (Kittsee – Jarovce) – Jarovce – Rovinka – Ivanka pri Dunaji – Stupava – Devínska Nová Ves – státní hranice CZ / AT.
Kraj
Jihomoravský
Evropská cesta
E58 Pan – Evropský koridor
Rychlostní silnice
Rychlostní silnice je rychlostní komunikace dálničního typu. Z hlediska nákladů na výstavbu tvoří levnější variantu dálnic. V současnosti je na Slovensku celkem 8 rychlostních silnic R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8.
Rychlostní silnice R1
Začíná v Bratislavě v křižovatce s dálnicí D4 a při městě Sereď se napojuje na původní R1 Trnava – Nitra. Pokračuje středem Slovenska směrem na města Žarnovica, Zvolen, Banská Bystrica. Končí v Ružomberku v křižovatce Martinček napojením na dálnici D1. Výstavba prvního úseku rychlostní silnice začala v roce 1972.
Rychlostní silnice R2
Začíná u Trenčína v křižovatce Chocholná s dálnicí D1. Pokračuje na východ středním a jižním Slovenskem směrem na města Prievidza, Žiar nad Hronom, Zvolen, Lučenec, Rožňava. Končí u košických Olšan v stejnojmenné křižovatce s napojením na dálnici D1. Výstavba prvního úseku rychlostní silnice začala v roce 2003.
Rychlostní silnice R3
Začíná u města Trstená. Pokračuje jižním směrem na města Dolný Kubín, Martin, Teplice, Šášovské Podhradie, Krupina. Končí na hraničním přechodu Šahy – Parassapusztana na státní hranici s Maďarskem. Výstavba prvního úseku rychlostní silnice začala v roce 2004.
Rychlostní silnice R4
Začíná v Dukelském průsmyku na hraničním přechodu Barwinek – Vyšný Komárnik na státní hranici s Polskem. Pokračuje jižním směrem na města Svidník, Prešov, Košice. Končí na hraničním přechodu Milhosť – Tornyosnémeti na státní hranici s Maďarskem. Výstavba prvního úseku rychlostní silnice začala v roce 2007.
Rychlostní silnice R5
Začíná v křižovatce Svrčinovec na dálnici D3 u stejnojmenné obce. Směřuje na sever ke státní hranici s Českou republikou, kde po dvou kilometrech končí na hraničním přechodu Svrčinovec – Mosty u Jablunkova. Po celé délce je součástí evropské silnice E75.
Rychlostní silnice R6
Začíná na státní hranici s Českou republikou na hraničním přechodu Střelná – Lysá pod Makytou. Směřuje jihovýchodním směrem k městu Púchov, za kterým končí v napojení na dálnici D1 v křižovatce Beluša. Po celé délce je součástí evropské silnice E75. Výstavba prvního úseku rychlostní silnice začala v roce 2002.
Rychlostní silnice R7
Začíná v Bratislavě v křižovatce Prievoz s dálnicí D1. Dále směřuje jižním Slovenskem v blízkosti silnice I / 75 a městy Dunajská Streda, Nové Zámky, Veľký Krtíš. U Lučence končí v stejnojmenné křižovatce s rychlostní silnicí R2. Je součástí evropské silnice E575.
Rychlostní silnice R8
Začíná při Nitře v křižovatce Lehota s rychlostní silnicí R1. Pokračuje severně ve směru na Topoľčany. Při Bánovcích nad Bebravou končí v křižovatce Brezolupy s rychlostní silnicí R2. Není součástí žádné evropské cesty.
Tunely
Tunely jsou technicky a ekonomicky nejnáročnější stavby dálniční sítě. Navrhují se tam, kde je povrchové vedení trasy komplikované a environmentálně nevhodné. Zlepšují směrové a výškové poměry, zkracují délku trasy. Snižují znečištění ovzduší a záběr zemědělské půdy a lesního fondu.
V provozu: 4
Ve výstavbě: 8
V přípravě: 22
Bôrik
Tunel Bôrik na trase dálnice D1 je součástí I. úseku stavby Mengusovce – Jánovce. Má délku 995 metrů. Tvoří ho dvě samostatné tunelové trubky, každá se dvěma jízdními pruhy. Tunel byl předán do užívání 05.12.2009.
Branisko
Tunel Branisko na trase dálnice D1 je součástí stavby Beharovce – Fričovce. Má délku 4 975 metrů a tvoří ho jedna tunelová s obousměrným provozem. Tunel byl předán do užívání 29.06.2003. Tunel nahradil náročný přechod cestou I / 18 přes horské sedlo Branisko.
Sitina
Tunel Sitina na trase dálnice D2 je součástí stavby Lamačská cesta – Staré grunty. Má délku 1440 metrů. Tvoří ho dvě samostatné tunelové trouby, každá se dvěma jízdními pruhy. Tunel byl předán do užívání 24.06.2007. Přispěl ke snížení intenzity dopravy na frekventované křižovatce Patronka v Bratislavě.
Horelica
Tunel Horelica se nachází na trase dálnice D3. Je součástí stavby Čadca, obchvat. Má délku 605 metrů, je jednotrubkový s obousměrným provozem. Spolu s obchvatem Čadce byl předán do užívání 29.10.2004. Hlavním významem výstavby je odklonění tranzitní dopravy z intravilánu města Čadca.
Sledujte e-Slovensko na Facebooku
