Státní svátky

• 1. leden – Den vzniku Slovenské republiky
• 5. červenec – Svátek sv. Cyrila a Metoděje a Den zahraničních Slováků
• 29. srpen – Výročí Slovenského národního povstání
• 1. září – Den ústavy SR
• 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii

Pozn.: Státní svátky jsou dny pracovního klidu.

Dny pracovního klidu

• 6. leden – Zjevení Páně (tři králové a vánoční svátek pravoslavných křesťanů)
• pátek po prvním jarním úplňku – Velký pátek
• pondělí po prvním jarním úplňku – Velikonoční pondělí (stejně jako v ČR)
• 1. květen – Svátek práce
• 8. květen – Den vítězství nad fašismem
• 15. září – Panna Marie Sedmibolestná
• 1. listopad – Svátek všech svatých
• 24. prosinec – Štedrý den
• 25. prosinec – První svátek vánoční
• 26. prosinec – Druhý svátek vánoční

Státní svátky

1. Leden

Právě na den 1. ledna připadá svátek oslavující vznik samostatné Slovenské republiky. Stalo se tak 1. 1. 1993 a došlo k tomu na základě usnesení Federálního shromáždění o rozdělení federativní republiky (ČSFR) na dva samostané státy – Českou republiku a Slovenskou republiku, tento den oslavujeme také příchod nového roku.

5. Červenec

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří přišli ze Soluně na Velkou Moravu v 9. století. Příchod těchto věrozvěstů na naše tehdejší území je označován z pohledu dějin jako příchod křesťanství a vzdělanosti. Tito slovanští věrozvěstové vytvořili písmo – hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako oficiální jazyk – v té době jako jazyk bohoslužebný.

29. Srpen

Dne 29. srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání. Bylo tím zahájeno osvobozování Československa od fašistické okupace.

1. Září

Státním svátkem si dnes na Slovensku připomínáme vznik nejdůležitějšího zákona nezávislého státu – Ústavy SR.Přijata byla 1. září 1992 v 22:26 hod. počtem 114 hlasů poslanců Slovenské národní rady. Podepsaná byla 3. září 1992 v Rytířské síni na Bratislavském hradě a účinnost byla stanovena od 1. října 1992.

17. Listopad

Na den 17. listopadu připadá státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii. K tomuto datu se váží hned dvě události, první z roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřené nacisty. Stalo se tak po pohřbu Jana Opletala, jehož čin byl projev odporu proti německé okupaci. Hitler následně nařídil, aby všechny demonstrace byly potlačeny silou. Druhá událost, kterou si většina z nás pamatuje, se váže k roku 1989, ke studentským protestům na Národní třídě, které byly rukou Veřejné bezpečnosti násilně potlačeny a tím spustily sametovou revoluci. Tyto listopadové události vedly k pádu komunistického režimu.

Dny pracovního klidu

6. Leden

6. Leden je svátek zjevení páně, někdy nazývá také Svátek tří králů, kteří se v tento den také vzpomínají. Svátek Zjevení Páně, lidově „Tří králů“ odjakživa doprovázely lidové zvyky. Ve střední Evropě je zvykem žehnání domů, při němž se na dveře křídou píší písmena C+M+B, resp K+M+B s udáním letopočtu. Nejsou to počáteční písmena jmen „Třech králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu.

Pátek a pondělí po prvním jarním úplňku – Velikonoce

Na Slovensku se slaví Velikonoce velmi podobně jako v Čechách, jen s tím rozdílem, že po Velikonočním pondělí následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Velikonoční pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pomlázku, spojenou s koledováním. Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti.Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.

1. Květen

1. květen je mezinárodní svátek pracujících. Historie vzniku tohoto svátku sahá až do roku 1890. O rok dříve byl právě Svátek práce vyhlášen jako oslava na paměť vypuknutí stávky Chicagských dělníků za osmihodinovou pracovní dobu. Centrem boje bylo Chicago, do ulic vyšlo 1. května 40 000 stávku­jících. Po vzniku ČSR byl od roku 1919 1. květen vyhlášen státní svátek . Prvomájové oslavy se nesly v duchu boje proti nezaměstnanosti a zhoršování postavení pracujících

8. Květen

Na 8. května připadá jedna z hlavních událostí historie celé Evropy. Právě na 8. května roku 1945 připadá ukončení 2. světové války. Stalo se tak díky kapitulaci Německa.

15. Září

15. Září je svátek Panny Marie Sedmibolestné, která je prohlášena za hlavní patronku Slovenska. Titul „sedmibolestná“ se vztahuje k sedmi jejím bolestem.:

1. Listopad

Na 1. Listopadu připadá Slavnost všech svatých, jedná se o křesťanský svátek. Původně svátek „Všech svatých mučedníků“, slaven od 5. století na východě. V Římě se slavnost všech mučedníků začala slavit 13. května 609 jako výroční den posvěcení římského Pantheonu, který byl původně chrámem všech olympských bohů. Chrám byl zasvěcen Panně Marii a všem mučedníkům. V roce 1475 byl svátek přeložen na 1. listopad připomíná všechny svaté.

24. Prosinec

24. prosincem začínají jedny z nejoblíbenějších svátků, Vánoce. Štedrý den znamená většinou mnoho radosti, hlavně pro děti, které se od rána těší na Ježíška, jaké dárky přinese a kolik toho nadělí. Na štědrý den dospělí a větší děti zdrobí snad nejtypičtější symbol dnešních Vánoc – vánoční stromeček. Mezi tradice, které jsou se Štědrým dnem spojené, patří postní oběd. Křesťanské rodiny se před večeří společně pomodlí, protože Vánoce jsou významným křesťanským svátkem. Podle slovanské tradice má stůl na Štědrý večer symbolizovat hojnost. Pod bílý ubrus se kladou mince a ponechávají se tam celé svátky, aby se v domě drželo bohatství. Samotná večeře by měla obsahovat devět chodů, protože devítce se připisovala magická moc. Pro soudržnost rodiny měl každý její člen ochutnat od každého druhu jídla. Podávání jídel má svou posloupnost a donášet na stůl by je měl jen jeden člověk – zpravidla hospodyňka. V průběhu večeře by nikdo neměl odcházet od stolu. Na večeři se podává vánoční oplatka s medem, v některých rodinách ji jedí i s česnekem, aby byli celý rok zdraví. Zvykne se podávat i ovoce, nejčastěji jablko rozdělené pro všechny po kousku. Následuje polévka, v různých regionech se podává jiný druh, někde je to hrachová polévka, někde vánoční zelňačka, někde fazolová či čočková polévka nebo jejich kombinace. Další chod sváteční vánoční večeře tvoří ryba a bramborový majonézový salát. Ryba se podává většinou smažená nebo upečená. Potom se podávají opekance, někde nazývané pupáčky s mákem nebo tvarohem. Po večeři si členové rodiny rozbalují pod stromečkem dárky, kterými se vzájemně obdarovali.

25. Prosinec

První svátek vánoční je oficiání název pro den Narození páně či Boží hod vánoční. Z pohledu liturgické tradice slaví západní věřící tento den jako narození Páně. Pro většinu lidí, kteří nejsou věřící, znamená tento den, den kdy se navštěvují zmání a příbuzní. Obvykle se rozváží dárky, které nechal ježíšek právě pro příbuzné ve vaší domácnosti.

26. Prosinec

26. prosince je druhý svátek vánoční a je ve znamení svatého Štěpána, který byl jedním z prvních mučedníků. Rodina tráví čas společně, navštěvují se rodiny, přátelé, hodně se sleduje i televize, protože se vysílá bohatá nabídka vánočních filmů, zejména pohádek. Mnoho lidí na Slovensku tráví Vánoce a zejména období mezi Vánocemi a Novým rokem na horách, na chatách a v hotelích.